Vzpomínky

Karel Plíhal

1:VlHastní krví slunce kreslí nF#ma skla oken krajinky,
G#modevšad se na zem snesly F#utahané vzpomínky,
Hotvírám jim do předsíně, zF#mouvají si botičky,
hnG#med se ženou do kuchyně nF#a slaninu s vajíčky.
R:Každá mG#má jméno hEolky, se kterF#ou jsem někdy chHodil,
každá znG#má všechna přEání, co jsem zF#a ta léta mHěl,
každá vG#mí, kdy jsem pEomáhal a kdF#y jsem zase škHodil,
každá z nG#mich je tou lEáskou s velkým F#eL.
2:Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: